Jak Veverky v zimě zakrmovaly zvěř.
Zakrmovat zvěř jsme začaly se ZŠ Daskabát dne 19. prosince 2012.
V dopoledních hodinách jsme se sešli s dětmi a učitelkami, které přinesly plné tašky a batůžky dobrot pro zvěř. Podle času jsme si naplánovali trasu do dvou krmelců, jeden je u louky a druhý v lese. Po cestě jsme si povídali o zvěři, jaké krmení jim neseme a rozdělovali ho podle druhu na objemové, dužnaté, jadrné a dietetické. U prvního krmelce děti nazdobily stromeček tím, že napíchaly ovoce, pečivo, pověsily kukuřici a kaštany. Do krmelce jsme dali seno a do korýtka nasypali ječmen. Měli jsme výhodu, napadlo trochu sněhu a děti viděly stopy zvěře, které chodí ke krmelci – jelení, srnčí, zajíci a lišky. Udělali jsme pár fotek a pokračovali lesem dál. Poznávali stromy podle listů a kůry, mechy a křoviny. Měli jsme možnost vidět malovánky od vysoké, která se kalištila v louži. U druhého krmelce děti vyprázdnily tašky a batůžky a rozběhly se po lese. Našli jsme hodně smetí, co do lesa nepatří a tašky zase naplnily. Měli jsme dobrý pocit, že jsme dopřáli zvěři před vánocemi přilepšení a trochu uklidili les. Počasí nám přálo a budeme se těšit na další setkání se ZŠ.
Další zakrmení jsme si naplánovali na štědrý den.
Jeli jsme do lesa traktorem s vlečkou, abychom naplnili co nejvíce krmelců. Naložili jsme seno, kukuřici, jablka, ječmen, řepu, sůl, kaštany a nějaké pečivo, co přinesly děti a vydali se na cestu. Počasí nám přálo, bylo trochu sněhu, pozorovali jsme stopy zvěře. K jednomu krmelci nám chodí velké prase, děti viděly zřetelný otisk spárků i paspárků. U dalšího krmelce děti čistily korýtko a našly u něj srnčí shoz šesteráka. S údivem si ho každý prohlédl. Popsali jsme si ho mysliveckou mluvou – růže, pečeť, perlení a rýhy, přední a zadní výsada a vrchní lodyha. Od té chvíle děti běhaly po lese a hledaly, zda ještě nenajdou nějaký parůžek, ale už neměly štěstí. Největší radost měla naše Kačenka, je to naše sběratelka, která ho celou dobu nosila a opatrovala. Zahlédli jsme i laně, po kterých zůstaly velké škody na mladých stromech, které okusují. Vydali jsme se k poslednímu krmelci, který je za potokem, ale bohužel tam byla zničená lávka. Všechny děti chtěly na druhou stranu, zda nenajdou nějaký shoz. Jarda měl gumáky, stoupl si do vody a děti postupně přendával na druhou stranu. To se jim obzvlášť zamlouvalo.
Zdárně jsme zakrmili všechny krmelce a vydali se na cestu domů, aby se děti mohly připravit na štědrý večer. Radost měly z nalezeného parůžku a ze zajímavě prožitého dopoledne, ani televize jim nechyběla. Před rozchodem jsme si naplánovali krmení na další volný den.
Myslivosti zdar, Veverky a vedoucí Zdeňka a Jarda.